Chorvatsko

Chorvaté říkají: „Jsi-li naším hostem, jsi naším přítelem“. Pohostinnost mají v povaze, neovlivňuje ji pouze fakt, že Chorvatsko je výrazně turistická země. Každý rok přivábí přes 9 milionů zahraničních návštěvníků, což je dvojnásobek počtu stálých obyvatel. Čechům je tato země dobře známá - každý rok jich sem zavítá přes půl milionu a ne nadarmo se u nás říká, že je Jadran české moře. Chorvatsko není příliš hustě osídlené: na 56 000 km² připadá necelých 4,5 milionu obyvatel. Pokud jde o národnostní složení, v důsledku občanské války téměř 80 % obyvatel tvoří etničtí Chorvaté. Zajímavé je, že jednou z národnostních menšin jsou Češi, kteří se v 18. a 19. století usidlovali v oblasti zemědělsky úrodné Slavonie a jejichž potomci zde žijí dodnes - mají zde dokonce vlastní školy, rozhlasovou stanici nebo divadelní spolky. Naprosto převažujícím náboženstvím je náboženství římskokatolické a na místní společnost má katolická církev poměrně velký vliv. Patříte-li k cestovatelům, kteří rádi nahlédnou pod pokličku místní kultury, nemusíte se spokojit s kulturním vyžitím typu diskoték a folklórních představení v prostorách hotelů. Prokoumejte kulturní a národopisné akce, které se konají v průběhu turistické sezony, a zvolte si termín dovolené podle své chuti. Mezi nejoblíbenější akce patří divadelní a hudební festivaly Dubrovnické letní hry, Splitské léto, Istrijské kulturní léto, festivaly na ostrovech Krku, Rabu, Cresu a další. Mimo tyto hlavní kulturní akce se konají zajímavá divadelní představení, např. známá Moreška a Kumpanija na ostrově Korčula, koncerty nebo folkorní představení – je jich skutečně nepřeberné množství.

Nejstaršími obyvateli východního Balkánu byli Ilyrové, které vystřídali na přelomu letopočtu Řekové a posléze Římané. Už kolem roku 600 n. l. však území osídlily slovanské kmeny Chorvatů. Ve 12. století Chorvatsko přestalo existovat jako samostatný stát a vstoupilo do státního svazku s Uhrami. Část pobřeží ovládli Byzantinci, část Benátčané – Chorvatsku zůstala jen velmi malá část jadranských břehů. Od 14. století zde pak dominovali Turci. Krvavé 17. století, jež přerozdělilo Evropu, přihrálo Chorvatsko Habsburkům – jen Dubrovník zůstal samostatnou republikou.  Po první světové válce bylo Chorvatsko součástí prvního společného státu jižních Slovanů, pozdější Jugoslávie. V roce 1941 se za dozoru německých a italských vojsk stalo kolaborantským státem a po skončení 2. světové války opět součástí Jugoslávie. Krátce po vyhlášení nezávislosti 25. 6. 1991 vypukla občanská válka, která skončila v roce 1995.  Chorvatská republika je v současné době parlamentní demokracií, prezidentem byl v lednu 2010 zvolen Ivo Josipović. Chorvatská měna má název kuna (zkratka „kn“ nebo „HRK“), dělí se na 100 lipa; 1 HRK = 3,6 Kč (kurz červenec 2014). Kuny je možno koupit již v ČR v některých bankách a směnárnách nebo až na místě. Lepší kurz než v hotelích nebo bankách bývá ve směnárnách, je však třeba se informovat vedle výše kurzu i na provizi. V turistických střediscích lze směňovat i české koruny, přesto je samozřejmě lepší mít u sebe Eura nebo jinou frekventovanou měnu. Ve všech turistických střediscích lze také platit platebními kartami, bankomaty jsou běžně dostupné.

Kuchyně chorvatského pobřeží je velmi pestrá, jsou zde znát vlivy italské, středoevropské i arabské. V místních restauracích si pochutnají ti, kteří dávají přednost klasické mezinárodní kuchyni i ti, kdo chtějí vyzkoušet tradiční chorvatská jídla. Těm můžeme k návštěvě doporučit zejména podniky nazývané konoba či gostionica. Rychlé občerstvení nabízejí bife či bistra, typické zákusky a vynikající zmrzlinu cukrárny (slastičarna). Typická pro místní kuchyni jsou pečená masa, steaky, pljeskavica – placka z mletého masa, ryby (nejčastěji na roštu nebo brudet - jakýsi rybí guláš) a mořské plody (ústřice, chobotnice, krabi aj.). Jako příloha se podává nejčastěji bílý chléb, brambory, hranolky nebo zelenina. Mezi levnější jídla patří těstoviny, rizota či pizza. K jídlu se pije vinný střik (bevanda – červené víno s vodou, špricer - bílé víno se sodovkou nebo gemišt - bílé víno s minerálkou) a po jídle káva, nejčastěji espresso. Pijí se rovněž různé druhy pálenky – rakije.