Geografie Chorvatska

Chorvatská republika leží na západě Balkánského poloostrova, na břehu Jaderského moře. Její severní část s hlavním městem Záhřebem se zakusuje hluboko do vnitrozemí, až k Panonské nížině.

Chorvatské pobřeží je velmi členité, tvořené velkým množstvím poloostrovů a zálivů, ve kterých se nacházejí malebné pláže. Ty jsou z větší části skalnaté a oblázkové, je ovšem možno zde nalézt i pláže písčité (zejména na Makarské riviéře, ale i na Brači, Korčule atd.). Chorvatsku patří i 69 ostrovů, z nichž většina je trvale obydlená, a stovky malých ostrůvků a útesů.

Zdejší hory patří k Dinárskému pohoří. Nejvýznamnější je 145 km dlouhé vápencové horské pásmo Velebit s nejvyšší horou Vaganski vrh (1758 m n. m.). Severní část Velebitu je národním parkem, v jižní části se nachází další národní park – Paklenica, jehož nejzajímavější část tvoří dva kaňony, Velká a Malá Paklenica, oddělené náhorní plošinou. V pohoří Velebit jsou zpřístupněné dvě vysokohorské turistické stezky.

Nad Kaštelským zálivem se vypíná nižší pohoří Kozjak (nejvyšší vrchol 779 m n. m.) a jihovýchodně od Splitu pohoří Mosor (nejvyšší vrchol 1339 m n. m.), která jsou obě protkána velkým množstvím turistických stezek. Nad Makarskou riviérou se tyčí vrcholky Biokova, z nichž nejvyšší je Sv. Jure (1762 m n.m.), zpřístupněný silnicí. 

Řeky jadranského přímoří jsou poměrně krátké a vodnaté, vytvářejí řadu kaňonů, soutěsek a vodopádů. Nejvýznamnější jsou řeky Zrmanja a Cetina, vyhledávané milovníky divoké vody, Krka, známá svými vodopády, Neretva (na chorvatském území se nachází úrodná delta této řeky) a krátká a mohutná Rijeka Dubrovačka u Dubrovníku.

Na pobřeží se nachází i několik jezer, zejména Vranské jezero u Biogradu a jezero stejného názvu na ostrově Cres. Zmínit je třeba i nádherná Plitvická jezera, která sice neleží na pobřeží, ale nedaleko od něj a v podstatě na cestě z ČR na Jadran.